Žebrák lásky

21. října 2012 v 19:47 | Lady December |  Poezie
Žebrák lásky

Listí barvy sluneční záře,
vítr hladí mé zkřehlé tváře.
Zbytky léta na mé pleti,
jemně chladí slané květy,
jenž zavřeli lásce dveře.


Bolest na srdci, jak nožem vyrytá,
vzpomínka mi zůstane navždy v srdci skrytá.
Ač moc bych si přála, nelze to vrátit zpět,
to zas dva lidé, dali lásku v oběť.
Teď jen hořkost smutku vzlyká.
***
Nikdy jsem nechtěla bez tebe být,
nedal jsi mi vybrat,teď musím vážně jít.
Mé srdce tvým zůstane a sním vzpomínka snad,
doufaje v konce přešťastné, jak mít nekončící hlad.
Už nechci být lásky žebrák a v noci v slzách bdít.
***
Nikdy bych nevěřila, že láska bude tak moc bolet …
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | E-mail | Web | 21. října 2012 v 20:12 | Reagovat

Koukám že už jsi se poučila. No poznání že i tak krásná a vzácná věc jako je láska může být i bolestivá ti dá do budoucna mnoho sil a pak to bude dobré... teda mohlo by být ;-)

2 Meggie Meggie | 21. října 2012 v 21:10 | Reagovat

Krásna báseň, nemám slov :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Lady December
©